Závody ve svém rodném městě jsem si nemohl nechat ujít. Plavalo se v Boleveckém rybníku na traťových vzdálenostech 100, 250, 500, 750 a 1000 m. Pravidla zimního plavaní nedovolují, aby se závodník bez jakýkoliv zkušeností ve vodě o teplotě 8 °C a méně, mohl zúčastnit tratí delších než 250 m.
Jsou zavedené tzv. výkonostní třídy, které si plavec musí postupně vyplavat. Takže mě čekala ,,pouze" vzdálenost na 250 m. Byl jsem ale celkem rád, protože voda měla jen 3 °C a dnes jsem se na delší úsek ještě necítil. :)
Takhle nízká teplota mi ale pěkně hrála do karet, protože k získání III. výkonostní třídy potřebuji, aby teplota vody klesla pod 4 °C.
Trať na 250 m byla nejobsazenější (cca 40 závodníků) a musela se rozdělit do 2 rozplaveb.
Na tak krátký úsek jsem žádnou taktiku nevymýšlel. Od startu jsem to napálil, co to šlo. Chtěl jsem zkrátka vyhrát a zároveň to mít co nejrychleji za sebou. :) V tu chvíli jsem si ale moc neuvědomoval, že 250 m není jen čistý sprint, a že ledová voda bere trochu více energie než voda v bazénu. To jsem nejvíce pocítil přibližně 50 m před cílem. Stále více jsem zpomaloval a chlad se mi kradl do všech částí těla. Věděl jsem ale, že už mi chybí jen pár metrů, a tak jsem tomu nevěnoval příliš velkou pozornost. Cílem jsem projel slušně promrzlej a to jsem ve vodě byl jen 3 minuty, když připočítám předstartovní aklimatizaci. Čistý čas plavání byl 2:21. Z čehož vyplývá, že trať byla o něco kratší (jinak by to byl asi slušný osobák..).
Byla to výzva a další skvělá zkušenost. Vyplaval jsem si II. výkonostní třídu a hned příští týden v Hradci Králové se mohu pokusit postoupit ještě o stupínek výše. Musím se ale připravit, že poplavu v podobných podmínkách dvakrát delší trať. That won‘t be easy. :)
