čtvrtek 25. prosince 2014

Ocenění od ministra školství

zdroj: http://www.msmt.cz/
Ještě před Vánoci se na půdě ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy uskutečnilo setkání s nejúspěšnějšími sportovci roku 2014. Díky druhému místu našeho družstva (Petr Šlajs, Tomáš Řenč, Lukáš Kočař) na akademickém mistrovství světa v Brazílii jsem zde nechyběl ani já. Ocenění převzalo celkem 73 sportovců, mezi nimi byl například čerstvý mistr světa v rychlostní kanoistice Josef Dostál, olympioničky z Londýna v beach-volejbalu Kristýna Kolocová a Markéta Sluková a další..

Pan ministr Chládek každému z nás poblahopřál a předal nám na památku broušené sklo v podobě typické pro diamant. článek


Za stejný výsledek jsem v soutěži „O nejlepšího sportovce ČVUT“ obsadil 7. místo. odkaz

Chtěl bych poděkovat všem svým sponzorům za důvěru a podporu. Jsou to K+B Elektro-Technik, Lawi, Salming. a Lifefood.

pondělí 8. prosince 2014

Soustředění v Plzni


Od čtvrtka do neděle proběhlo krátké, ale velmi vydatné soustředění triatlonové reprezentace v Plzni. Před měsícem byl do čela reprezentačního družstva zvolen Honza Řehula - medailista z OH v Sydney a velká triatlonová ikona. Pod jeho vedením dostal kemp úplně jiné obrátky, než které bych byl v prosinci očekával a my se téměř nezastavili.

I když to byly pouhopouhé 4 dny (3 dny čistého času), stihlo se toho poměrně hodně. Například v bazénu se odplavalo necelých 30 km (můj měsíční průměr :) ). Nebo v sobotu jsme si po ranním plavání odskočili na přespolák ,,Běh o berlu svatého Mikuláše", kde nás všechny rozsekal Franta Linduška a mezi ženami dominovala Péťa Kuříková. výsledky

Ještě poslední den v neděli nás přijela překvapit dopingová kontrola a vybrala si jen dva šťastlivce - Honzu Čelůstku a mě. :) Bylo to soustředění se vším všudy a já byl moc rád, že mohu být jeho součástí. Sešla se nás výborná parta, a i díky tomu se nám velká zátěž snášela snadněji. Doufám, že podobné akce budou pokračovat.
Odkaz na článek v Plzeňském deníku

Pro ukázku jsem vybral časový harmonogram jednoho (pro mne nejtěžšího) dne:
5:30              Budíček
6:20 - 6:50     Posilovací cvičení
7:10 - 9:00     Plavání
9:20 - 9:45     Snídaně
10:30 - 12:10  Posilovna
12:20 - 12:40  Oběd
13:10 - 15:00  Plavání
17:00 - 18:00  Běh
18:30 - 18:50  Večeře 
19:15 - 19:45  Strečink

sobota 25. října 2014

Malá Kunratická


Minulou neděli (19.10.) jsem vyrazil na běžecké závody do pražských Kunratic. Konal se zde již 19. ročník Malé Kunratické, která je takovou mladší sestřičkou velmi známé Velké Kunratické. Účast byla poměrně slušná, protože se na start postavilo přes 100 závodníků. Trať dlouhá 3,25 km nebyla vůbec jednoduchá. První dvě třetiny byly jen nahoru a dolů. Těsně před cílem mě zase překvapil asi 300 m dlouhý seběh úzkou cestičkou.

Nejrychlejší běžec nám utekl hned od startu a závod s přehledem vyhrál. Já se celý závod pohyboval mezi 2. a 4. místem. Dělal jsem vše pro to, abych neskončil opět 4., stejně jako tomu bylo na Běhu Borským parkem. Nakonec se mi závěr poměrně povedl, bral jsem příjemné 3. místo.

Výsledky (behej.com)

neděle 12. října 2014

Běh Borským parkem

V sobotu jsem si zaběhl tradiční plzeňský přespolní běh. Běh Borským parkem pořádá lyžařský oddíl Sport Club Plzeň, za který přes zimu závodím. Trať dlouhá 6 km byla ve 2 okruzích. Doběhl jsem na slušném, ale ne tolik oblíbeném čtvrtém místě.
Fotogalerie - album 1, album 2; Výsledky na scpl.cz


Před týdnem jsem se byl rozběhat na Běhu kolem Ostende, kde jsem skončil bronzový.


středa 8. října 2014

Objevil jsem kouzlo výrobků Lifefood

Už nějaký čas se zajímám o zdravou a pestrou stravu a snažím se vyhýbat potravinám, které naše tělo nepotřebuje, anebo které mu dokonce škodí. Je to například bílý cukr, dochucovadla, emulgátory, lepek, různá aromata a další. Většina lidí si myslí, že když si koupí cereální tyčinku, tak kdoví jak to není zdravé. Není ale tyčinka jako tyčinka. Pokud si člověk přečte na zadním obalu složení, je hned moudřejší. Velká část těchto výrobků je doslazována a doplňována o různá ,,Éčka."

Proto jsem si oblíbil BIO tyčinky Lifebar, které jsem objevil na začátku tohoto roku a velmi mě nadchly. Najdete je převážně v bio obchodech a jiných prodejnách se zdravou výživou. Jsou bez přidaného cukru (pouze přirozeně se vyskytující), neobsahují lepek, škroby, mléčné ani sojové produkty a jsou 100% RAW. Díky zpracování RAW (tzn. tepelná úprava max. do 45°C) se v tyčinkách zachovávají veškeré minerály, enzymy, vitamíny a zdravé živiny.

Společnost Lifefood nedělá zdaleka jen tyčinky. Jejich kvality zkouším už přes půl roku. Před závodem mi k lepšímu nabuzení pomáhá prášek z kořeninové zeleniny Maca. Pro doplnění bílkovin jsou výborné prášky Konopný protein nebo Mesquite. Pro ty, kteří mají rádi nezdravé brambůrky, tu jsou například nesmažené zeleninové chipsy. ;)


Více na Lifefood.cz

úterý 2. září 2014

Poslední závod ČP v Sokolově - 6.místo


Začal jsem konečně trochu závodit a už je opět konec triatlonové sezóny v Čechách. Zakončil jsem ji na závodě v Sokolově, kam jsem se vrátil po dlouhých 5 letech. Až na trať cyklistiky se zde nic nezměnilo.

Závod se vyvíjel poměrně zajímavě a moc mi bavil. Z vody jsem lezl na 2. místě za Kubou Kočařem, který mi tentokrát uplaval o parník.
Na kole jsem jel zpočátku sám, ale velmi brzy se za mnou zformovala skupinka pronásledovatelů, proti kterým jsem neměl šanci. Jak se ale ke mně přibližovali, všiml jsem si, že se od nich odpoutal Lukáš Maiwaelder a pokouší se trhnout. Neváhal jsem a zkusil jsem to s ním. Po výborné spolupráci v Karlových Varech jsme měli šanci na úspěch i tady. Po prvním kole se ale ukázalo, že to nemá cenu a domluvili jsme se, že to opět zkusíme až v posledním čtvrtém okruhu. Bylo nás ve skupině asi 8, ale nestřídali jsme moc efektivně, a tak se nám vůbec nedařilo sjet prvního Kočaře, který si po plavání parádně stále držel 30 s náskok. Ve čtvrtém okruhu nastoupil Lukáš, jak jsem počítal a naše skupinka se trochu roztrhala. Kousek před depem jsem Lukáše dostihl společně s Tomášem Kabrhelem a na zbytek skupiny jsme měli 10-15 vteřin. Náskok to nebyl velký, ale před během se celkem hodil.
Na běhu jsem do toho dal vše, bohužel s mými necelými 20 km týdně jsem nemohl čekat zázraky. I přesto se mi ale poměrně dařilo odolávat tempu ostatních a na konec to stačilo na slušné 6. místo. S přehledem vyhrál Tomáš Řenč, druhý Jirka Kalus a třetí Martin Debnar, který měl velkou smůlu na kole, kdy mu spadl při jízdě do kopce řetěz, a tak se propadl až do druhé skupiny. Nebýt tohoto defektu, mohl s jeho nejrychlejším běžeckým časem bojovat o první místo..ale to hold ke sportu patří.

Poprvé jsem také běžel ve svých nových botách Salming. model Speed a na první pokus hned bez puchýřů. To je pro mě téměř zázrak, mohu jen doporučit. ;)

pondělí 25. srpna 2014

Triatlon.cz: ,,Triatlonoví reprezentanti Šlajs, Debnar a Volár mají nové zbraně. Mít je můžete i vy!"

 O víkendu se v Karlových Varech uskutečnil triatlonový svátek s názvem Mattoni City Triathlon a během dvou dnů se uskutečnilo celkem 19 závodů. Tuto akci si nenechal ujít ani nový partner České triatlonové asociace, kterým je prodejce bot a sportovního vybavení švédské značky SALMING. Více na triatlon.cz ZDE





















Zajímavý odkaz na krátké ukázky správného běhání. -> Akademie běhání SALMING.

čtvrtek 21. srpna 2014

City triatlon Karlovy Vary - zpět na pódiu


V sobotu jsem se postavil na start české poháru v Karlových Varech. Přestože se většina předních českých triatlonistů připravovala na prestižnější nedělní evropský pohár a tento ČP vynechala, čítalo startovní pole přes 100 lidí.

Plaveckou část jsem zvládl dobře. Na bóji jsem byl mezi prvními a potom se mi už začalo dařit ostatním uplavávat a náskok postupně navyšovat. Do depa jsem vbíhal s 20 vteřinovým náskokem na Lukáše Maiwaeldera a Víťu Kučeru. Podařilo se mi velmi rychle svléknout neoprén a vypálil jsem s kolem z depa vstříc karlovarské nelehké cyklistické trati. Nechtěl jsem na nikoho čekat a tak jsem jel nadoraz a doufal, že si malý náskok udržím až do běhu. Můj plán bohužel nevyšel a na asi 10.km mě dojel Lukáš. Spolu jsme vytvořili dobrou dvojici a už nás nikdo další nesjel. Ke konci cyklistiky mi Lukáš nastoupil, aby si před během na mě vytvořil malý náskok. Nechtěl jsem mu to dát zadarmo, a tak jsem se hnal za ním. Před druhým depem měl na mě náskok jen pár metrů, ale podle rozhodčího seskočil z kola o trochu později a vyžádal si malou penalizaci. Díky tomu jsem do depa vbíhal na prvním místě. Malý náskok mi moc dlouho nevydržel a po 500 m šel Lukáš opět přede mě. Jeho tempo jsem vůbec nezachytil a po prvním ze dvou běžeckých okruhů jsem měl na něj ztrátu okolo 25 s a tlačil se na mě Víťa Kučera. Ve druhém okruhu jsem ale své tempo udržel a do cíle doběhl na druhém místě 9 vteřin za prvním Lukášem Maiwaelderem.

Po velmi dlouhé době jsem se tak postavil na stupně vítězů českého poháru v triatlonu. :)

výsledky

pondělí 11. srpna 2014

ČP v Jablonci ,,hlavně si závod užít"


Po 2 měsícní pauze jsem se opět postavil na start triatlonového závodu. Týden před závodem jsem byl schopen 3x po sobě uběhnout více jak 5 km, a tak jsem na závodění opět dostal chuť. I když jsem věděl, že to na žádný extra výsledek nebude, věřil jsem, že alespoň na plavání a kole krok s ostatními udržím.

Závod se vyvíjel parádně. Po odstartování jsem se rychle dostal dopředu a první bóji jsem obeplavával na první pozici. Poté jsem se schoval za o něco rychlejšího Jakuba Powadu a doplaval s ním až do prvního depa. Těsně za námi vylézal Vojta Sommer a Tomáš Kabrhel. Z depa jsem na cyklistickou část vyrazil společně s Jakubem a Vojtou. Po prvním kopci jsme už zbyli jen já a Vojta. Ten na kole odvedl skvělou práci a hlavně jeho zásluhou jsme náskok na skupinku pronásledovatelů každým kolem navyšovali. Hrálo nám do karet , že cyklistický okruh byl velmi technický a kopcovitý. Do druhého depa jsme přijeli s velmi slušným náskokem.
Běh už byl pro mne ale spíše formalitou. Věděl jsem, jak na tom jsem a že za poslední 2 měsíce jsem uběhl asi jen 20 km. Nicméně jsem bojoval a snažil se o co nejlepší výsledek. Nakonec to stačilo jen na 9.místo a 4.místo v kategorii mužů, kde mi chybělo pouze 10s na bednu.

Závod splnil mé očekávání a užil jsem si ho. Organizace, závodní tratě i divácká kulisa, které pomohla lepší poloha než v minulých letech, byla na výbornou. Už se těším na příští rok a doufám, že se v Jablonci budu moct předvést v plné síle.






pondělí 28. července 2014

Plavecké závody v Jablonci nad Nisou - O'STYLE Cup


V sobotu jsem se představil na dalším závodě českého poháru v dálkovém plavání. Nyní se závod konal na přehradě v Jablonci, kde to moc dobře znám z triatlonových závodů. Řekl jsem si, že musím jít postupně, a proto jsem se po 3 km ve Vltavě zapsal na o něco delší trať – na 5 km.

Plavali se 4 okruhy (4x1,25km). Závod mě tentokrát bavil o něco více, protože již neplaval celý závod sám, jako na Vltavě. Hned od startu jsem to rozjel velmi svižně a vytvořil si ještě s jedním plavcem malý náskok, který jsme si nějakou dobu drželi. Až asi po   2 km nás doplaval 3. muž a plaval s námi. Necelý kilometr před cílem jsme mu ale opět uplavali a bylo pomalu jistý, že o první místo si to rozdáme jen my dva. Pokusil jsem se o několik nástupů, ale pokaždé neúspěšně. Smířil jsem se s tím, že závod rozhodne až závěrečný sprint. Asi 200 m před cílem jsem za to vzal. Nějakou dobu soupeř držel mé tempo a plavali jsme bok po boku. Poté jsem viděl, jak jeho rychlost polevuje a už jsem si říkal: ,,je to dobrý, mám ho na lopatě“. On se mi ale jen na chvíli schoval do nohou a vyčkával. Asi třicet metrů před cílem opět vystartoval a dostal se na moji úroveň. V posledních metrech jsem už moc nevnímal a nechal jsem tam všechno, ale nevyšlo to a já o pouhopouhou půl vteřinu skončil druhý.

Byla pro mě další dobrá zkušenost. Poznal jsem také, že nejen v triatlonu, ale také v dálkovém plavání ve vodě dochází k různým tahanicím a kulišárnám, které jsou na hraně, možná i za hranou pravidel.. Ale to holt k tomu asi patří. J



pátek 18. července 2014

Premiéra v dálkovém plavání - O Pohár Vltavy

Po mých vleklých problémech s kolenem a věčným běháním-neběháním jsem se rozhodl vyzkoušet si nějaký závod v dálkovém plavání.

Původně jsem se chtěl postavit na start už u nás v Boleveckým rybníku nebo v Ejpovicích, ale v tomto termínu jsem už měl naplánované soustředění v Livignu. Rychle jsem hledal, kde bych si to vynahradil a další závod jsem našel v Praze.

Byla to vůbec moje první zkušenost s dálkovým plaváním, a tak jsem se neodvážil se hned přihlásit do hlavního závodu na 5 km, ale zatím jen na 3 km. Teplota řeky Vltavy se pohybovala mezi 16 a 17°C. Nebylo to žádné kafe, při těchto teplotách jsem z triatlonu zvyklý na povolený neoprén, ale přibyl mi teď trochu nějaký podkožní tuček, takže jsem s tím neměl zase takový problém. :)

Plavali se 3 okruhy, tam proti proudu, zpátky po proudu. Začátek jsem rozjel rychle, jak jsem zvyklý z triatlonových závodů a rychle jsem se dostal na první pozici. Postupně jsem ale musel trochu zvolnit, protože bych to takovým tempem do konce jen těžko vydržel. I tak se ale ke mně nikdo nepřibližoval, naopak jsem si náskok stále zvyšoval. Vyhrál jsem v čase 33:25 a druhému v pořadí jsem nadělil přes 4 min. Chci poděkovat celé mé rodině, která neváhala a jela mě na tento můj závod povzbudit. Bylo to pro mě celé velmi příjemné, ačkoliv moc dobře vím, že v hlavní kategorii na 5 km bych si asi ani neškrtl..



výsledky

pondělí 14. července 2014

Vysokohorské soustředění v Livignu

Před čtyřmi dny jsem se vrátil z vydařeného vysokohorského soustředění v Itálii. Sílu a motivaci do další části sezóny nám poskytlo alpské středisko Livigno, které leží asi 1800 m.n.m. Výborné podmínky pro trénování tam nalézá spousta sportovců, ať už to jsou běžci, lyžaři, veslaři, triatlonisti nebo cyklisti. Zahlédli jsme například oba bratry Brownlee, Nicol Spirig, Zdeňka Štybara nebo třeba Petera Northuga.

S plaváním to tam bylo bohužel trochu složitější, protože bazén byl v Livignu zavřený a my museli  přes hory dojíždět do asi 35 km vzdáleného městečka  Pontresina. Jednou jsme také v neoprenu okusili ledové jezero ve Sv. Mořici. Netušili jsme, jakou teplotu může mít, ale strážník, který šel kolem, se nás ptal, jestli náhodou netrénujeme na ten závod otužilců, které měli být o týden později (takže obrázek o teplotě jsme si udělali sami). :)

 Na kole jsme pár vrcholků zdolali, ale nijak jsme to nepřeháněli, bylo totiž důležité odchodit dobře i ostatní tréninkové fáze toho dne. Počasí nám celkem přálo až na poslední dny, kdy nám zima zalézala až za nehty a my museli cyklistické úseky odjezdit v tamějších tunelech. Naštěstí ale bylo v bočně odkrytých tunelech alespoň trochu sucho a v 5°C jsme trénink v pořádku zvládli.

 U běhu se mi na soustředění bohužel potvrdil můj stávající problém s kolenem. Je to nepříjemná skutečnost, která kříží mé plány do sezóny. Ještě ale stále věřím, že se s tím dá něco dělat. I když jsem toho už zkusil spoustu, stále mám ještě nějaké tipy, které by mi snad mohli pomoci.

 Kvůli momentální situaci plánuji, že si letos dám nějaké závody v dálkovém plavání a možná i nějaké závody na MTB. A kdo ví, třeba ještě stihnu konec triatlonové sezóny a překvapím. :)

FOTOGALERIE

pondělí 5. května 2014

Něco za něco - závod(k)y si vzaly svoji daň

Jak už jsem se zmínil v článku níže, do závodu v Limě jsem nastupoval s pěkným puchýřem na chodidle. Nepomohl ani tejp, který jsem si před startem kolem chodidla 3x obtočil. Při závodě se mi stejně shrnul a puchýř tak dostal o to víc zabrat. Po dlouhé náročné cestě zpátky do Čech se noha ani neměla šanci dát do pořádku. Už od pohledu to nevypadalo dobře a zápach jen potvrzoval, že se mi do ní asi dostala nějaká infekce. V pátek jsem tedy raději vyhledal v Plzni doktora, který mi puchýř ošetřil a předepsal antibiotika.

Zní to tak banálně. Nějaký puchýř na noze, co to je. Puchýřů už jsem měl stovky. Tenhle ale tedy opravdu stojí za to. Celý víkend jsem proseděl/proležel doma a jen s námahou jsem si došel na záchod nebo pro něco k jídlu. Bolest mě doprovází při každém kroku a nepomáhá ani, když si říkám:,,co bolí, to sílí." :) Musím se teď smířit s několika dny volna a aspoň ho využít k dohnání úkolů ve škole, které se mi po výpravě do Jižní Ameriky pěkně nahromadily.

I když je teď v ohrožení můj start na EP v Bratislavě, nelituji toho, že jsem se v Limě na start postavil. Udělal bych to znovu. Zkrátka zde platí "něco za něco."

čtvrtek 1. května 2014

Pan American Cup - Lima, Peru

Po závodě jsme v Brasílii zůstali ještě 2 dny. Nebyl to ale čas, kdybychom chodili po městě a navštěvovali památky. Museli jsme myslet na to, že nás za týden čeká další důležitý závod v Limě. Strávili jsme tedy tyto dny lehkým tréninkem a regenerací (Compex nebo lymfatická masáž od Lenky Kovářové). Z mého letos prvního triatlonu jsem si odnesl také pěknou dávku puchýřů na chodidle, což bylo poměrně bolestivé. Měl jsem problémy chodit natož běhat. Ve středu jsme přeletěli do Peru, kde jsme se dočkali velmi milého přivítání od pořadatelů. Malé zklamání bylo, když jsme se dozvěděli, že hotel si budeme muset zaplatit, i když nám před příletem slibovali opak.

Do závodu nám chybělo pouze pár dní, a tak jsme to s tréninkem nepřeháněli a spíše odpočívali. Na kolo jsme mohli pouze na chvíli ráno za tmy, kdy ještě nebyl takový provoz. To znamenalo nastavit budíček na 4:30, trochu více se obléci a vzít blikačku na kolo. Zvládli jsme i jeden rychlý trénink v tamějším bazénu a někteří i tempový běh nebo rovinky na dráze. Mne bohužel puchýře na noze neopustily a spíš to bylo jen horší a horší. Nedovedl jsem si představit ani kratičký klus a už jsem byl smířen s tím, že to půjdu, jak se říká, z fleku. Držela mě pouze hesla ,,odpočinek dělá mistry, nebo méně je více ", která rád používá můj trenér Zbyšek Zeman. Asi bych to ale nezvládl nebýt růžového zázraku začínající na měkké I, který mi pomohl aspoň trochu utišit bolest.




Startovní pole bylo opět velmi skromné. Ten den se sešlo pouze 24 triatlonistů. Startovalo se z pláže a plavali se 2 okruhy. Voda měla asi 18 °C, takže byly povoleny neopreny. Za což jsem byl rád, protože voda byla poměrně chladná a vlny si s námi pěkně pohrávaly. Plavalo se poměrně rychle, ale udržel jsem se v čele a vylézal z vody na 3. pozici. Hned ze začátku kola jsem nezachytil únik dvou favoritů Mexičana Pereze a Američana Huffmana, kteří vytvořili velmi silnou dvojici a nakonec si po jejich výborném výkonu rozdělili zlatou a stříbrnou medaili. Já se na kole zpočátku velmi trápil. Nevydržel jsem v 1. skupině a propadl se až do 2. Tam jsem se ale postupně vzchopil a i jsme dojeli 1. skupinu, takže jsem byl před během na 3. až 13. pozici. Běh už byl pocitově o dost lepší než v Brazílii, ale první desítku to nestačilo a doběhl jsem 14. I když to nebyl kdovíjaký výkon, byl jsem hlavně rád, že jsem závod dokončil. Budou další a budou lepší.

Ani na tomto závodě naše výprava neodcházela s prázdnou. Tentokrát medailovou štafetu převzala Péťa Kuříková, která brala bronz.; B. Hlaváčová. 5.; T. Řenč 6.; T. Kabrhel 9.

Poprvé jsem také mohl okusit na vlastní kůži nový závodní dres od Lawi, u kterého jsem sice zatím nemohl otestovat jeho dobré vlastnosti ve vodě, ale na kole a běhu se osvědčil. 

V den odletu jsme ještě stihli navštívit českou ambasádu, kde jsme se dočkali velmi příjemného přivítání a byla to pro mě zajímavá zkušenost. 

FOTOGALERIE (Brazílie+Peru)

úterý 22. dubna 2014

Pekelné akádo v Brasílii

Mám za sebou velmi náročný závod v Brazílii. V den závodu nás zastihlo ,,krásné" počasí, obloha bez jedinného mráčku, teplota teploměrů lezla přes 30 stupňů a foukal mírný větřík. Ideální na opalovačku u rybníka nebo cachtání ve vodě. Ale představa, že v tomhle budeme 2 hodiny bušit ve vodě, na kole a na běhu, nebyla moc lákavá. :) Pozitivní bylo snad jen to, že se na start postavilo asi 30 závodníků. Dalo se tedy čekat, že to na plavecké části nebude taková řežba.

Startovalo se trochu netradičně přímo z vody a plaval se jeden 1500m dlouhý okruh. Po zaznění klaksonu a zvednutí startovací lajny, jsme se vydali vpřed. Brzy jsem se dostal do čelních pozic a od pěti stovky jsem táhl hada plavců až do konce. Jen jeden Brazilec se pravděpodobně chtěl ukázat před domácím publikem, a tak posledních 50m sprintoval, aby z vody vylezl metr přede mnou.
Na kole jsme se sjeli do 8 členné skupinky, kde už byl se mnou můj český parťák Tomáš Řenč. Jelo se poměrně vysoké tempo a v každém ze 4 okruhů nás čekal přes 1000m dlouhý kopec. V prvním okruhu jsem neměl větší problém se ve skupině udržet, ve druhém to bylo o něco horší, ale ve třetím, kdy ještě nastoupil jeden z Brazilců, mi spadly nohy a z balíku jsem odpadl. Protože za námi byla poměrně velká díra, nezbývalo mi nic jiného, než poslední okruh odjet sám. Ale asi ještě 3 km před depem mě stihla pohltit 2. skupina triatlonistů, kde jeli další dva Češi Tomáš Kabrhel a Lukáš Kočař.
Na běhu jsem totálně vyhořel. Běželi se 4 okruhy a také zde nás v každém z nich čekalo nepříjemné táhlé stoupání. Po pár kilometrech to už vypadalo, že bych se ještě mohl rozběhnout, ale snahu o rychlejší tempo vystřídala křeč do stehna. Věděl jsem, že na nějaký super výsledek to ten den nebude, a tak jsem se snažil alespoň kvůli soutěži týmů. V té jsme nakonec skončili druzí, a to především díky vynikajicímu výkonu Tomáše Řenče, který si doběhl v individuálním závodě pro stříbrnou medaili. Jen škoda, že naše děvčata tu neměla třetí holku do týmu, protože zajela parádní závod a v soutěži družstev by určitě bodovala.

Jsem rád, že z Brazílie nepojedu s prázdnou. I když můj výkon nebyl nějak oslnivý, neháži flintu do žita. Byl to letos můj první závod a hned v takových extrémních podmínkách. Věřím, že teď už to bude jenom lepší. Zítra (ve středu) přelétáme do Peru do Limy, kde nás v neděli čeká pan americký pohár.

(Aktualizováno 30.4.)

čtvrtek 17. dubna 2014

Výprava do Jižní Ameriky

Je to tady! V pátek ráno nasedáme na letišti Václava Havla do letadla, které nás přepraví přes Atlantický oceán do Brazílie do hlavního města Brasília. Zde se bude odehrávat již XII. ročník akademického mistroství světa v triatlonu.

Naši rodnou zemi a české univerzity jedou reprezentovat 4 muži (já, Lukáš Kočař, Tomáš Řenč a Tomáš Kabrhel) a 2 ženy (Péťa Kuříková, Barča Hlaváčová). Bohužel třetí žena Anet Grabmüllerová, která s námi také měla jet, si před pár dny přivodila zánět nártu, a tak cestu musela zrušit. Servis a doprovod nám budou poskytovat Lenka Kovářová a Josef Horčic.

Pobyt si na jižní polokouli o trochu prodloužíme. Tři dny po závodě v Brasílii přelétáme do Peru do města Lima. Tady nás čeká pan-americký pohár, kde budeme mít možnost posbírat nějaké body do mezinárodního žebříčku.
profil cyklistiky

Už se na celou akci nemohu dočkat. Žádný med to ale nebude. Město Brasília leží 1000 m.n.m, je tam poměrně vysoká vlhkost, denní teploty se blíží ke 30°C a cyklistická část bude opravdu oříšek. :)


Užitečné odkazy: fisu.net ; CBDU ; triathlon.org


pondělí 7. dubna 2014

Aquatlon v Praze

 Jsou to asi dva roky, co jsem byl naposledy na aquatlonovém závodě. Loni jsem kvůli svému zranění žádný nezvládl. Letos to přes zimu nebylo o moc lepší, přes 4 měsíce jsem nemohl běhat, ale stihl jsem se hodit do kupy a závodu se zúčastnit. Po více jak půl roce to byl můj první běžecký závod, a tak očekávání nebyla příliš vysoká. Navíc minulý týden jsem měl poměrně náročný z důvodu přípravy na mnohem důležitější závody, které mě čekají za 2 týdny v Brazílii.

Plavalo se 800m VZ na bazénu v Podolí a po krátké pauze se běželo 5km na nedalekém atletickém oválu Děkanka.

Zaplaval jsem to, co jsem od sebe čekal. Čas 9:05 je na hranici mého osobního maxima a s výkonem tedy můžu být spokojený. Po plavecké části jsem před během držel průběžnou třetí příčku za 1. Jakubem Kočařem a 2. Jakubem Powadou. Věděl jsem ale, že to dnes na stupně vítězů nebude, protože za mnou bylo pár výborných běžců (například Jirka Kalus a Martin Debnar), před kterými bych snad musel mít minutový náskok, abych odstup udržel. Nic jsem ale předčasně nevzdával, mohlo se stát cokoliv. Do běžeckého závodu jsem šel s tím, že nemám co ztratit. 

V plánu jsem měl držet se parťáků z Plzně,  Kuby Janouška a Honzy Majera, a když to půjde, tempo ke konci vystupňovat. Přece jenom už jsem trochu pozapomněl, jak bolí pětka na dráze, a tak jsem se nikam nehnal. Rozběhli jsme to ale asi až moc opatrně a to se taky projevilo na výsledném čase. Do cíle jsem doběhl na 6. místě v čase 16:36. Není to nic úžasného, ale ti co ví, jak vypadala moje zimní příprava, pochopí, že můžu být spokojen. J

Byla to pěkná slunečná neděle. Vím, že to muselo být pořadatelsky velmi náročné. Přece jenom bylo na startovní listině přes 250 jmen. Přesto mě trochu mrzelo, že se sotva půl hodinový závod vlekl téměř celý den. :/

středa 2. dubna 2014

Nová výzbroj na sezónu 2014

 Letos jsem nelenil a připravil se na sezónu novým sportovním vybavením. 

Společnost Lawi, která šije oblečení pro spoustu sportovců v mnoha sportovních odvětví, představila na letošní rok nové závodní kombinézy pro triatlonisty. Díky novému materiálu Shark se kvalita dresu vyrovná světovým značkám. Zatím jsem v ní nezávodil, ale nemůžu se dočkat. Dostal jsem totiž zprávu od Přemka Švarce, který ji testuje na závodech SP na Novém Zélandu, že se v ní plave na jedničku. Zatím oceňuji především její pohodlnost. Kombinéza dokonale přilne k tělu a přitom nikde neškrtí. Také se mi libí dobrá délka šňůrky na zádech, díky které nemám problém si dres sám zapnout a zase rozepnout. Také cyklistické dresy a kraťasy jsou parádní. Konečně budeme s klukama ze Slavie VŠ Plzeň vypadat jako tým nejen na trénincích, ale i na závodech. :) 

K tomu jsem si letos nechal sestavit v dílně pana Řenče (cyklo-renc.cz) nové kolo Felt, které jezdí téměř samo a zatím šlape, jak švýcarské hodinky. J





pondělí 17. března 2014

Plzeňský vytrvalec: po týdnu opět na plaveckých závodech aneb mé nové osobní rekordy

Minulý týden mi to nestačilo, a tak jsem se v rámci přípravy vydal na další plavecké závody. V Plzni se konal již 26. ročník Plzeňského vytrvalce a já chtěl být u toho.

V sobotu a v neděli jsem se postavil na start ve dvou disciplínách, 800m a 1500m volným způsobem. Od svého trenéra Zbýši jsem dostal zaúkol zaměřit se na 800m a zajet ji pod 9 minut. Věděl jsem, že to bude hodně těžké, protože dosud jsem ji nejlépe plaval 8:59, a to na krátkém bazénu. Jak se v sobotu ukázalo, bylo to skutečně o trochu víc, než jsem mohl splnit, ale s časem 9:04.66 jsem spokojen. Od závodu na 1500m jsem neměl příliš velké očekávání. Sice jsem tušil, že ji poplavu lépe než minulý týden, ale můj cíl byl čas pod 17:45. O to větší bylo překvapení, když jsem dohmátl a na časomíře jsem spatřil čas 17:20.17. Zlepšení více jak o 30 vteřin oproti minulému týdnu a osobák o 15 vteřin. :) Díky tomuto výsledku jsem také v hlavní kategorii mužů obsadil velice pěkné bramborové umístění.
celkové výsledky

Plaveckou formu mám. Teď ji jen udržet a zabrat v dalších dvou disciplínách. Přesně za 33 dní mě čeká první triatlonový závod v Brazílii, kde se bude konat akademické mistrovství světa. Zde už musím být maximálně připraven. :)

úterý 11. března 2014

Semifinále MČR družstev: Po nepovedené výkonu na 1500m jsem si spravil chuť osobákem na kratší trati

Minulý víkend byly pořádány plavecké závody v pražském Podolí (50m). V rámci semifinále MČR družstev jsem se představil za Slavii Plzeň ve dvou disciplínách. Byl jsem zařazen do týmu B (Legends), která měla jen malinkou šanci na postup do finále, ale to mi vůbec nevadilo. Šlo mi o to si zazávodit, zaplavat si dobré časy a vlastně vůbec zjistit, jak na tom momentálně jsem.

V sobotu jsem plaval 1500 m VZ. Chtěl jsem zopakovat minimálně podobné časy, které jsem plaval loni a předloni (17:30 až 17:40). Pamatoval jsem si, že jsem vždy ke konci závodu slušně tuhl, a tak jsem měl v plánu to rozjet o něco pomaleji a pak postupně zrychlovat. To se mi ale vůbec nepovedlo, dohmátl jsem na čase 17:51.79 (2:15; 4:36; 9:22) a skončil 8. Byl jsem z výkonu poměrně zklamaný, ale o to větší jsem měl chuť na neděli, kde jsem si mohl spravit chuť na 400m VZ.
V něděli jsem si věřil na lepší výsledek, dokonce jsem si kvůli závodu oholil nohy, abych snížil vodní odpor :), a vyplatilo se. Časem 4:21.18 (1:01; 2:06) jsem si vylepšil svůj osobní rekord a skončil 7.

Kompletní výsledky ZDE.

neděle 16. února 2014

Video z FUE 2014

Fuerteventura-soustředění(2014)

poděkování Barče Hlaváčové za pěkně sestříhané video a koučovi Zdeňkovi Kabrhelovi za pořízené záznamy.. :)

středa 5. února 2014

Soustředění na Fuerteventuře


23. ledna jsem ve škole složil poslední zkoušku a tím jsem měl poněkud klidnější odlet z ČR než vloni. Letěli jsme 1. února opět z letiště v Norimberku. Na něj jsme se dopravili dvěma Tranzitama. Celá naše banda se skládá ze 3 holek (Barča Hlaváčová, Anet Grabmüllerová, Péťa Kuříková), 6 kluků (Lukáš Kočař, Martin Debnar, já, Tomáš Kabrhel, Honza Volár, Franta Linduška) a 1 kouče (Zdeněk Kabrhel).

Je to přesně jeden rok, kdy jsme poprvé s triatlonovou repre do 23 let okusili podnebí kanárského ostrova Fuerteventura a našli skvělé zázemí v resortu nedaleko malého městečka Las Playitas. Nyní jsme tu znovu. Teď už to tady pro většinu z nás není neznámá oblast, a tak již víme, co zde můžeme čekat a také se nám lépe vybírají cyklistické trasy nebo cesty na běhání.

Máme zde v plánu odtrénovat 13 dní. Ve smyslu 3+1, tzn. 3 dny trénink (většinou 2-4 tr. fáze) + 1 den odpočinkový den (1-2 tr. fáze).

Počasí se tu po celý rok moc nemění. Od moře fouká chladnější vítr, ale po většinu dne příjemně svítí a hřeje slunce. Nyní se teplota ve stínu, díky chladnějšímu větru, pohybuje kolem 18°C. Na slunci ale bývá daleko víc, řekl bych kolem 25°C. Na trénování je to ale naprosto ideální. Člověk se jen nesmí zapomenout namazat opalovacím krémem. Letos jsem to opět moc nevychytal. J

Nějaké fotografie ZDE