pondělí 16. září 2013

Finále Mistroství světa v triatlonu v Londýně

- stojí za to se na videa podívat

Sestřih závodu mužů
Neuvěřitelný finiš mezi Jonathanem Brownlee a Javierem Gómezem 

úterý 10. září 2013

Náhlá změna plánů - na MS do Londýna nejedu

Měl jsem v plánu se zúčastnit Mistrovství světa v aquatlonu v Londýně, ale bohužel moje tělo bylo proti.

Minulé úterý jsem se konečně začal prokousávat z menší chřipky, kterou jsem si pravděpodobně vysloužil z chladného závodu v Karlových Varech. Ve středu jsem už odtrénoval všechny tří disciplíny, a tak vypadalo, že bych se za těch pár dní mohl ještě na závod dobře připravit. Letenky, ubytování, dopravu z letiště a podobně, vše jsem si ve středu zařídil. Ve čtvrtek ale bylo najednou všechno jinak. Při běžeckém tréninku jsem ucítil velkou bolest a píchání v koleni. I když jsem byl jen necelé 2 km od domova, nebyl už jsem schopen domů doběhnout a musel jsem dojít pěšky. Řekl jsem si, že koleno nechám v klidu a uvidím další den ráno, jestli se neuklidní. Když jsem se vzbudil, zjistil jsem, že jsem na tom ještě hůř a stěží chodím. Byl jsem tedy nucen vše zrušit.

Teď mě čeká povinná tréninková pauza a pak se uvidí..

pondělí 2. září 2013

Finále Bundesligy aneb Mistroství Německa v Hannoveru


Původně jsem plánoval jet poslední závod ČP v Sokolově a vylepšit si tak umístění v celkovém pořadí. Mohl jsem si upevnit pozici v TOP10. Bohužel někteří z německého týmu závod naposlední chvíli odřekli a já byl první náhradník. Od středy jsem cítil, že na mě něco leze, a tak jsem přemýšlel, jestli se ze závodu neodvolám. Ve čtvrtek večer mi ale přišel email od německého kouče, že jeden kluk z našeho týmu je nemocný a nemůže jet. Znamenalo to, že pokud bych také nejel, nemohl by náš tým závodit. Rozhodl jsem se, že pokud nebudu mít teplotu, závod nějak zvládnu. V pátek jsem se cítil hrozně, ale díky 4 hodinovému spánku v autě, jsem se hodil aspoň trochu do kupy. Ještě, že jsem se mohl svést s Péťou Kuříkovou a jejím přítelem Jindrou. Sám bych tam jen špatně docestoval. V sobotu, v den závodu, jsem se již cítil o něco lépe. Jen hlava stále trochu bolela.

Závod byl pěkně nabitý. Na výstřel z pistole jsme si chvíli počkali, protože se startovalo z vody a pořadatelé se marně snažili některé závodníky vrátit za pomyslnou čáru mezi bójemi. Proto 160 nohou nažhavených triatlonistů netrpělivě šlapalo a vířilo vodu na místě. Dlouhé protahovaní si ale organizátoři dovolit nemohli, a po chvíli závod odstartovali. Plavalo se mi dobře. Raději jsem si vyhledal místo na vnějším okraji, abych se tolik nemlátil a vyplatilo se. Sice jsem si trochu naplaval, ale z vody jsem lezl na 7.místě s 6 vteřinovou ztrátou na prvního. Neměl jsem tedy problém stihnout 1. balík na kole. Cyklistická část byla úplná rovina, celkem nezajímavá, pouze tam a zpět a to 4x. Ke konci 3. kola nás dojel druhý balík, rázem jsme byla 30-ti členná skupina a ve druhém depu proto byla velká mela. Na běhu jsem nezazářil, ale za daného zdravotního stavu jsem byl spokojený. Mrzí mě pouze finiš, když jsem prohrál boj o 30.místo asi o jednu setinu a skončil 31.

Teď je pro mě důležitý, abych se co možná nejrychleji hodil do kupy. Rád bych se totiž zúčastnil MS v aquatlonu v Londýně, který se koná 11.září.

neděle 1. září 2013

Vydařený víkend v Karlových Varech

MČR smíšených štafet
Minulý týden v sobotu se v Karlových Varech konalo historicky první MČR smíšených štafet. Náš tým TTK Slavia VŠ Plzeň ve složení Kuba Janoušek, Petr Šlajs, Jana Brantlová a Honza Majer jsme vybojovali bronzovou medaili. V celkovém pořadí jsme skončili na místě 4., ale štafeta, která celý závod vyhrála, nesplňovala podmínky stejné klubové příslušnosti alespoň 3 účastníků, a tak se v republikové soutěži nemohla počítat.
foto: iHNED.cz


Závod Evropského poháru
V neděli byl na programu EP. V lázeňském městě se koná pravidelně již několik let, ale na start jsem se postavil až letos. Nevěděl jsem, co od závodu mohu čekat. Závod na Lipně se mi příliš nevydařil, odpadl jsem tam ze skupiny na kole a ve Varech nás čekala také velmi těžká cyklistická trať. Šel jsem do závodu s nepříliš velkým očekávání a možná i to mi psychicky pomohlo k lepšímu výsledku.

Plavání proběhlo až na pár pěsťovek u bojí celkem bez problémů. Z vody jsem vylézal na 5. místě, a tak jsem neměl žádný problém stihnout první balík na kole. Krátce po startu začalo pršet, takže to na cyklistické části hodně klouzalo a nakonec bylo i spousta pádů. Mně tyto podmínky naprosto vyhovovaly. Na kole se v dešti umím dobře pohybovat a na běhu mi také velmi prospívá. V první skupině nás bylo okolo 10 závodníků. Snažil jsem se pohybovat na čele, aby mě na technické trati soupeři tolik nenatahovali na skřipec. Jelo se mi parádně, až jsem se divil, kde se to ve mně bere. Scházelo jen tento závod završit dobrým během. Z depa jsem vybíhal na 2. pozici a cítil jsem, že je to můj den. Po chvíli mě předběhl Honza Čelůstka, který také jel se mnou ve skupině na kole. Zkusil jsem mu jít v patách. Dost mě překvapilo, že mi to nedělá zase takový problém. Vydržel jsem to ale pouze 1,5 km, potom Čelda tempo stále zvyšoval a já cítil, že musím zvolnit. I tak jsem si běžecké tempo udržel stále vysoké a držel 10. až 11. pozici. Asi kilometr před cílem se na mě dotahovali závodníci z druhého balíku. Když jsem se ale pokusil ještě zabojovat a udržet své dosavadní umístění,  chytla mě křeč do stehna. Tím jsem poměrně ztratil a nakonec jsem proběhl cílem 14. se ztrátou 2:29 na vítěze.

Je to asi můj nejlepší výsledek vůbec. Poprvé jsem si vyjel ITU body, díky nimž se budu dostávat na startovní listinu mezinárodních závodů snadněni. Chtěl bych moc poděkovat Vojtovi za jeho pomoc a ubytování u něho doma.