čtvrtek 26. července 2012

Boj s vlnami a velkým větrem v Ženevě

foto: Zdeněk Kabrhel

Další závod EP v Ženevě nebyl vůbec jednoduchý. Na plavání se díky silnému větru tvořily velké vlny, a tak bylo z důvodu bezpečnosti plavecký okruh zkrácen z původních 2 okruhů na 3 menší. Na start se postavilo celkem 70 triatletů, z toho 8 závodníků z Čech. Startovalo se stylem beach start (tzn. z pláže).

Po výstřelu jsem na dřevěném prkně trochu zaspal, ale po skoku do vody jsem se ihned prodral dopředu. Celou plaveckou část jsem vůbec neměl přehled o mé průběžné pozici a plaval jsem si úplně sám. Vlny si s námi v Ženevském jezeře pěkně pohrávaly, takže jsme se pohybovali hodně od sebe a potkávali se jen u bójí. (Mnozí po závodě na vlny nadávali, já jsem proti nim však nic neměl a naopak mě to v nich dost bavilo.:)) Z vody jsem vylézal na 17. pozici, nejlépe z Čechů. Bohužel první balík mi ujel asi o 5s, zpočátku jsme se ho ve čtveřici pokoušeli dostihnout, chybělo opravdu málo, ale nepodařilo se, a tak jsme se sjeli do druhého. Jelo se 6 cyklistických okruhů, v každém z nich nás čekal 1km dlouhý kopec. Každé kolo jsem se modlil, abych ve skupině vydržel. Měl jsem hodně co dělat a bylo to také po 40km znát na běhu. Do depa jsem přijel už s pícháním v boku a vyběhl jsem velmi vlažně. Nechal jsem si všechny utéct a bojoval jsem sám se sebou. Moc mi ani nepřidával silný protivítr, který nám ani v jednom ze čtyř běžeckých okruhů nedal pokoj a já se neměl za koho schovat. Na 4.km jsem se začal cítit lépe a zvyšoval jsem své tempo, které vyústilo až k závěrečnému jeden km dlouhému sprintu s jedním z belgických závodníků. Na cílové rovince jsem to však o pár metrů prohrál, ale jinak jsem měl z toho dobrý pocit.

V cíli jsem měl velkou radost z českých kluků, kteří se mnou přijeli z kola a pak parádně běželi. Obsadili 12.,14. a 20. místo, já doběhl 33. Až pár hodin po závodu jsem byl trochu zklamaný, když jsem se podíval na svůj tragický běžecký čas. Uvědomil jsem si, že je čas s tím už konečně dělat. Jsem zvědav, co vymyslím, protože už mě opravdu nebaví být pouze duatlonistou. :) Jediné co mě teď těší je to, že jsem obdržel od našeho reprezentačního trenéra Luboše Bílka ,,divokou kartu" pro start na ME K23, které se koná 1.září ve španělském Aquilas.

V Ženevě se mi dost líbilo, i díky skvělé partě lidí, která mě na závod doprovázela. Tímto bych chtěl poděkovat Tomáši Řenčovi, Barče Hlaváčové a Martinu Debnarovi za skvělou týmovou práci a mým rodičům, kteří při cestě z dovolené se zastavili podívat na závod, a kteří mě hnali až do cílové brány.  :)

výsledky

neděle 15. července 2012

Příprava v šumavském prostředí

Měl jsem 14 dní pokoj od závodění, a tak jsem konečně mohl zase na sobě trochu zapracovat. Vydal jsem se na pár dní na Špičák (1068 m.n.m) blízko Železné Rudy. Věrného pomocníka mi dělal Vojta Dědek. Do auta jsme naskládali silniční i horská kola. Cílem této výpravy bylo trochu potrénovat v kopcích a provětrat bika po místních vrcholech. Nejvyšší zdolaný bod byla hora Ostrý (1293 m.n.m), na kterou jsme vystoupali po velikých balvanech s kolama na zádech, ten výhled ale za tu dřinu určitě stál.

Myslím, že horské soustředění splnilo svůj účel. Nyní už opět pokračuji v trénincích v Plzni. Příští týden mě čeká EP v Ženevě, důležitý závod, na který bych se chtěl dobře připravit. Dnes jsem poskytl azyl u mě doma  mému triatlonovému kolegovi Kubovi Kršňákovi, takže by chuť do trénování měla být zase o něco větší.

pondělí 9. července 2012

Nespokojenost z EP v Holtenu


Přesun z posledního závodu na Taiwanu mi umožnil pouze jeden tréninkový den doma a už jsem opět jel na další závod do Nizozemska, snahou bylo splnění kriterií pro ME K23 (tzn. top20). Do Holtenu jsem se podíval po třech letech, kdy jsem zavzpomínal, jak jsem bojoval o co nejlepší umístění na ME juniorů.

Na startovní molo jsem se postavil se startovním číslem 54. Při startu jsem trochu zaváhal, ale po chvíli jsem si vybojoval dobrou pozici a před bojí jsem se pohyboval asi na 5.místě, nicméně obeplavat první bojí mi dělalo větší problémy, než jsem čekal, a tak po pár pohlavcích a pěsťovek jsem se propadl asi až na 20.místo a ztratil kontakt s čelní skupinou. V druhém plaveckém okruhu jsem se dostal na první pozici druhé skupinky a snažil mezeru doplavat, ale neúspěšně. Na kole se vytvořil 14-ti členný balík, já jsem aktivně jezdil ve druhém, do kterého se nakonec dostalo asi 30 atletů. Společně se mnou tam ještě byli další dva Češi, Kuba Kršňák a Tomáš Řenč. Do depa jsem vjížděl poměrně vepředu, ale školácky jsem přeběhl mé místo pro odložení kola a špatně jsem nazul boty, což znamenalo, že jsem na běh vybíhal poslední. Při běhu jsem se necítil špatně, viděl jsem před sebou dlouhou šňůru závodníků a postupně jsem je zbíhal. Ze začátku mě trochu standartně píchalo v boku, ale to jsem po čase rozdýchal a hnal se kupředu. Pak to ale přišlo, objevil se mi problém, který mě už potkal na MS v Budapešti a loni na ČP v Táboře. Velké křeče do břicha mě nutily téměř zastavit, honily se mi hlavou myšlenky, zda závod nezabalím. Křeče sílily, a tak mě nezbylo nic jiného, než abych na 6.km odskočil do pole s kukuřicí, které jsem zrovna míjel. Pomohlo mi to ale jen na chvíli, a tak jsem do cíle doběhl až na 45. místě. Nejlépe běžel Kuba a skončil 24., Tomáš chvíli po něm na 33.místě.  výsledky

Teď mě čeká těžší tréninkový blok, mám 14 dní do dalšího závodu. Rád bych se dostal na startovku do Ženevy, kde bude má poslední šance vyjet si místo pro ME. Dnes večer odjíždím do horského prostředí na Šumavu, sparinga mi bude dělat Vojta Dědek a od čtvrtka možná i Kuba Janoušek s Přemkem Švarcem, který tvrdě dře na OH v Londýně.

neděle 1. července 2012

TT YILAN (TPE) - AMS


V Taipei jsem výkon z Darmstadtu nezopakoval. Škoda, ale není se čemu divit. Od posledního závodu 3. 6. jsem se potýkal s geodézií, mechanikou, hydraulikou…klasické zkouškové období a taky lehkou virózou, které se díky probdělým studijním nocím ne a ne zbavit.
Nominace na AMS na poslední chvíli mě hodně potěšila, ale bohužel nezastihla v optimální pohodě. Chvíli jsem si i pohrával s myšlenkou v klidu dokončit II. ročník, dát se dohromady  a soustředit se na EP v Holtenu. Ale kdy se mi naskytne podobná šance?
Jsem rád, že jsem závodil, avšak místní počasí nebylo pro vysoké tempo, které nás tu čekalo, úplně ideální. Teplota vody se pohybovala kolem 31°C, teplota vzduchu byla ještě o několik stupňů vyšší. Vysoká vlhkost to vše ještě umocňovala.
Vyplaval jsem s Tomášem Řenčem v top10, na kole se hodně taktizovalo, takže náskok z vody, skupinka pronásledovatelů, v které byl Lukáš Kočař, nás asi po 10km dostihla. Běh už pak byl boj o přežití, kde jsem se těšil na každou namočenou houbu nebo láhev s vodou, které pro nás organizátoři připravili po každém 1.25 km.. naštěstí. Spousta borců se do cíle ani nedostala. Nejlépe zvládl závod Lukáš, který běžel v tomto počasí fantasticky a obsadil bronzovou pozici. S Tomášem jsem se na trati dlouho mydlil, chvíli měl více sil on, pak zase já. Nakonec on doběhl 14. a já na 16. místě. Martin Novák bohužel kvůli zdravotním problémům závod nedokončil.
Atmosféra byla bezva a Lenka s p. Horčicem nám vytvořili skvělé zázemí. Díky Lukášovi jsme ještě bojovali o medaili v týmech, kterou bychom i vybojovali, kdyby se závod řídil podle klasických pravidel a sčítali by se časy závodníků a ne jejich umístění. Silně za nás bojovala trenérka Lenka Kovářová, ale protest, který podala byl s největší pravděpodobností zamítnut.
Teď musím zvládnou časový posun, protože 7. 7. startuju v Holtenu. Pořád je ve hře šance nominovat se na ME do 23 let. Věřím, že všechno už  bude jen lepší.

výsledky