Finále Mistroství světa v triatlonu v Londýně

- stojí za to se na videa podívat

Sestřih závodu mužů
Neuvěřitelný finiš mezi Jonathanem Brownlee a Javierem Gómezem 

Náhlá změna plánů - na MS do Londýna nejedu

Měl jsem v plánu se zúčastnit Mistrovství světa v aquatlonu v Londýně, ale bohužel moje tělo bylo proti.

Minulé úterý jsem se konečně začal prokousávat z menší chřipky, kterou jsem si pravděpodobně vysloužil z chladného závodu v Karlových Varech. Ve středu jsem už odtrénoval všechny tří disciplíny, a tak vypadalo, že bych se za těch pár dní mohl ještě na závod dobře připravit. Letenky, ubytování, dopravu z letiště a podobně, vše jsem si ve středu zařídil. Ve čtvrtek ale bylo najednou všechno jinak. Při běžeckém tréninku jsem ucítil velkou bolest a píchání v koleni. I když jsem byl jen necelé 2 km od domova, nebyl už jsem schopen domů doběhnout a musel jsem dojít pěšky. Řekl jsem si, že koleno nechám v klidu a uvidím další den ráno, jestli se neuklidní. Když jsem se vzbudil, zjistil jsem, že jsem na tom ještě hůř a stěží chodím. Byl jsem tedy nucen vše zrušit.

Teď mě čeká povinná tréninková pauza a pak se uvidí..

Finále Bundesligy aneb Mistroství Německa v Hannoveru

Původně jsem plánoval jet poslední závod ČP v Sokolově a vylepšit si tak umístění v celkovém pořadí. Mohl jsem si upevnit pozici v TOP10. Bohužel někteří z německého týmu závod naposlední chvíli odřekli a já byl první náhradník. Od středy jsem cítil, že na mě něco leze, a tak jsem přemýšlel, jestli se ze závodu neodvolám. Ve čtvrtek večer mi ale přišel email od německého kouče, že jeden kluk z našeho týmu je nemocný a nemůže jet. Znamenalo to, že pokud bych také nejel, nemohl by náš tým závodit. Rozhodl jsem se, že pokud nebudu mít teplotu, závod nějak zvládnu. V pátek jsem se cítil hrozně, ale díky 4 hodinovému spánku v autě, jsem se hodil aspoň trochu do kupy. Ještě, že jsem se mohl svést s Péťou Kuříkovou a jejím přítelem Jindrou. Sám bych tam jen špatně docestoval. V sobotu, v den závodu, jsem se již cítil o něco lépe. Jen hlava stále trochu bolela.

Závod byl pěkně nabitý. Na výstřel z pistole jsme si chvíli počkali, protože se startovalo z vody a pořadatelé se marně snažili některé závodníky vrátit za pomyslnou čáru mezi bójemi. Proto 160 nohou nažhavených triatlonistů netrpělivě šlapalo a vířilo vodu na místě. Dlouhé protahovaní si ale organizátoři dovolit nemohli, a po chvíli závod odstartovali. Plavalo se mi dobře. Raději jsem si vyhledal místo na vnějším okraji, abych se tolik nemlátil a vyplatilo se. Sice jsem si trochu naplaval, ale z vody jsem lezl na 7.místě s 6 vteřinovou ztrátou na prvního. Neměl jsem tedy problém stihnout 1. balík na kole. Cyklistická část byla úplná rovina, celkem nezajímavá, pouze tam a zpět a to 4x. Ke konci 3. kola nás dojel druhý balík, rázem jsme byla 30-ti členná skupina a ve druhém depu proto byla velká mela. Na běhu jsem nezazářil, ale za daného zdravotního stavu jsem byl spokojený. Mrzí mě pouze finiš, když jsem prohrál boj o 30.místo asi o jednu setinu a skončil 31.

Teď je pro mě důležitý, abych se co možná nejrychleji hodil do kupy. Rád bych se totiž zúčastnil MS v aquatlonu v Londýně, který se koná 11.září.

Výsledky PDF