Původně jsem
plánoval jet poslední závod ČP v Sokolově a vylepšit si tak umístění
v celkovém pořadí. Mohl jsem si upevnit pozici v TOP10. Bohužel
někteří z německého týmu závod naposlední chvíli odřekli a já byl první náhradník. Od středy jsem cítil, že na
mě něco leze, a tak jsem přemýšlel, jestli se ze závodu neodvolám. Ve čtvrtek večer mi
ale přišel email od německého kouče, že jeden kluk z našeho týmu je
nemocný a nemůže jet. Znamenalo to, že pokud bych také nejel, nemohl by náš tým
závodit. Rozhodl jsem se, že pokud nebudu mít teplotu, závod nějak zvládnu.
V pátek jsem se cítil hrozně, ale díky 4 hodinovému spánku v autě,
jsem se hodil aspoň trochu do kupy. Ještě, že jsem se mohl svést s Péťou Kuříkovou a jejím přítelem Jindrou. Sám bych tam jen špatně docestoval. V sobotu, v den závodu, jsem se již cítil o něco lépe. Jen hlava stále trochu bolela.
Závod byl pěkně
nabitý. Na výstřel z pistole jsme si chvíli počkali, protože se startovalo z vody a pořadatelé se marně snažili některé závodníky vrátit za pomyslnou čáru mezi bójemi. Proto 160 nohou nažhavených triatlonistů netrpělivě šlapalo a vířilo
vodu na místě. Dlouhé protahovaní si ale organizátoři dovolit nemohli, a po chvíli závod odstartovali. Plavalo se mi dobře. Raději jsem si vyhledal místo na vnějším
okraji, abych se tolik nemlátil a vyplatilo se. Sice jsem si trochu naplaval,
ale z vody jsem lezl na 7.místě s 6 vteřinovou ztrátou na prvního.
Neměl jsem tedy problém stihnout 1. balík na kole. Cyklistická část byla úplná
rovina, celkem nezajímavá, pouze tam a zpět a to 4x. Ke konci 3. kola nás dojel
druhý balík, rázem jsme byla 30-ti členná skupina a ve druhém depu proto byla velká mela. Na běhu jsem nezazářil, ale za daného zdravotního stavu jsem byl spokojený. Mrzí mě pouze finiš, když jsem prohrál boj o 30.místo asi o jednu setinu a skončil 31.
Teď je pro mě
důležitý, abych se co možná nejrychleji hodil do kupy. Rád bych se totiž
zúčastnil MS v aquatlonu v Londýně, který se koná 11.září.
Žádné komentáře:
Okomentovat