Stránky
▼
středa 7. května 2014
pondělí 5. května 2014
Něco za něco - závod(k)y si vzaly svoji daň
Jak už jsem se zmínil v článku níže, do závodu v Limě jsem nastupoval s pěkným puchýřem na chodidle. Nepomohl ani tejp, který jsem si před startem kolem chodidla 3x obtočil. Při závodě se mi stejně shrnul a puchýř tak dostal o to víc zabrat. Po dlouhé náročné cestě zpátky do Čech se noha ani neměla šanci dát do pořádku. Už od pohledu to nevypadalo dobře a zápach jen potvrzoval, že se mi do ní asi dostala nějaká infekce. V pátek jsem tedy raději vyhledal v Plzni doktora, který mi puchýř ošetřil a předepsal antibiotika.
Zní to tak banálně. Nějaký puchýř na noze, co to je. Puchýřů už jsem měl stovky. Tenhle ale tedy opravdu stojí za to. Celý víkend jsem proseděl/proležel doma a jen s námahou jsem si došel na záchod nebo pro něco k jídlu. Bolest mě doprovází při každém kroku a nepomáhá ani, když si říkám:,,co bolí, to sílí." :) Musím se teď smířit s několika dny volna a aspoň ho využít k dohnání úkolů ve škole, které se mi po výpravě do Jižní Ameriky pěkně nahromadily.
I když je teď v ohrožení můj start na EP v Bratislavě, nelituji toho, že jsem se v Limě na start postavil. Udělal bych to znovu. Zkrátka zde platí "něco za něco."
čtvrtek 1. května 2014
Pan American Cup - Lima, Peru
Po závodě jsme v Brasílii
zůstali ještě 2 dny. Nebyl to
ale čas,
kdybychom chodili po městě a navštěvovali památky. Museli jsme
myslet na to, že
nás za týden čeká další důležitý závod v Limě. Strávili jsme tedy tyto
dny lehkým tréninkem a regenerací
(Compex nebo lymfatická
masáž od
Lenky Kovářové). Z mého letos prvního triatlonu jsem
si odnesl také pěknou dávku puchýřů na chodidle, což bylo poměrně bolestivé. Měl jsem problémy chodit natož běhat. Ve středu jsme přeletěli
do Peru, kde jsme se dočkali
velmi milého přivítání od pořadatelů. Malé zklamání bylo, když jsme se dozvěděli, že hotel si budeme muset
zaplatit, i když nám před příletem slibovali
opak.
Do závodu nám chybělo pouze pár dní,
a tak jsme to s tréninkem nepřeháněli
a spíše odpočívali. Na kolo jsme mohli pouze na chvíli
ráno za tmy, kdy ještě nebyl takový
provoz. To znamenalo nastavit budíček na 4:30, trochu více
se obléci a vzít blikačku na kolo. Zvládli
jsme i jeden rychlý trénink v tamějším bazénu a někteří i tempový běh
nebo rovinky na dráze. Mne bohužel
puchýře na noze neopustily a spíš
to bylo jen horší a horší. Nedovedl jsem si představit
ani kratičký klus a už jsem
byl smířen s tím, že to půjdu, jak se říká,
z fleku. Držela
mě pouze hesla ,,odpočinek
dělá mistry, nebo méně je více ", která rád používá můj
trenér Zbyšek Zeman. Asi bych
to ale nezvládl
nebýt růžového zázraku začínající na měkké I, který
mi pomohl aspoň trochu utišit
bolest.
Startovní
pole bylo opět
velmi skromné.
Ten den se sešlo pouze 24 triatlonistů. Startovalo se z
pláže a
plavali se 2 okruhy. Voda měla
asi 18 °C, takže
byly povoleny neopreny. Za což jsem byl rád, protože
voda byla poměrně chladná a vlny si s námi pěkně pohrávaly. Plavalo se
poměrně rychle, ale udržel
jsem se v čele a vylézal z vody na 3. pozici. Hned ze začátku
kola jsem nezachytil únik dvou favoritů
Mexičana Pereze a Američana Huffmana, kteří
vytvořili velmi silnou dvojici a nakonec si po jejich výborném
výkonu rozdělili zlatou a stříbrnou
medaili. Já se na kole zpočátku velmi trápil.
Nevydržel jsem v 1. skupině a propadl se až do 2.
Tam jsem se ale postupně vzchopil a i jsme dojeli 1. skupinu,
takže jsem byl před během na 3. až 13.
pozici. Běh už byl pocitově o dost lepší než
v Brazílii, ale první desítku to nestačilo a doběhl jsem 14.
I když to nebyl kdovíjaký výkon, byl jsem hlavně
rád, že jsem závod dokončil.
Budou další a budou lepší.
Ani na tomto závodě naše výprava neodcházela s prázdnou. Tentokrát medailovou štafetu převzala Péťa Kuříková, která brala bronz.; B. Hlaváčová. 5.; T. Řenč 6.; T. Kabrhel 9.
Ani na tomto závodě naše výprava neodcházela s prázdnou. Tentokrát medailovou štafetu převzala Péťa Kuříková, která brala bronz.; B. Hlaváčová. 5.; T. Řenč 6.; T. Kabrhel 9.
Poprvé jsem také mohl okusit na vlastní kůži nový závodní dres od Lawi, u kterého jsem sice zatím nemohl otestovat jeho dobré vlastnosti ve vodě, ale na kole a běhu se osvědčil.
V den odletu jsme ještě stihli navštívit
českou ambasádu, kde jsme se dočkali
velmi příjemného přivítání a byla to pro mě
zajímavá zkušenost.
FOTOGALERIE (Brazílie+Peru)
FOTOGALERIE (Brazílie+Peru)