Návrat do tréninku a soustředění v Ramsau

Více jak před týdnem mi skončila jednoměsíční posezóní pauza a já se opět pomalu pustil do tréninku. Tento týden jsem se navíc vypravil se Sport Clubem Plzeň na soustředění do Ramsau. Kousek od něj se pak na ledovci Dachstein nacházejí ideální podmínky pro běžecké lyžování. Na Dachu jsem byl naposledy před třemi lety, kdy jsem se ještě mimo triatlonu věnoval běhu na lyžích. Letos bych chtěl opět jet nějaký ČP, ale kolik toho stihnu se ještě uvidí, protože triatlon a studijní povinnosti mají samozřejmě přednost.

Mistrovství Evropy do 23 let - Águilas

autor: Petra Kuříková

Dnes jsem se vrátil z ME K23, které hostilo přímořské španělské město Águilas. Na startovní listině se objevilo spoustu výborných triatlonistů, 10 z nich se zúčastnilo posledního závodu mistrovství světa ve Stockholmu a patří mezi světovou špičku a dalších 10 se pohybuje na předních pozicích při EP, takže konkurence byla opravdu nabitá.

S plaveckou částí jsem celkem spokojen, sice jsem o 8s nestihl první skupinu, ale za světově nejlepším triatlonovým plavcem Ríšou Vargou jsem zaostal 21 vteřin, což není vůbec špatné. Na kole jsem jezdil ve druhé skupině, která čítala asi 15 závodníků. Ačkoliv v naší skupině byl favorit závodu Mario Mola a s ním 4 jeho týmoví kolegové, stíhání prvního balíku se nekonalo, naopak jsme v každém z 6 okruhů ztráceli více a více. V posledním okruhu jsme ještě více zpomalili, takže nás dojelo ještě dalších 6 pronásledovatelů. Do depa jsme nakonec přijeli až se 4 minutovým odstupem na skupinku prvních deseti uprchlíků. Přesun z kola na běh se mi povedl a vyrazil jsem na běžeckou trať jako 2. (12.), to mi však vydrželo velmi krátce, nohy se mi nepodařilo rozběhnout, a tak mě ostatní závodníci postupně pohltili. Nakonec jsem cílem probíhal až na konečném 34. místě.

V závodě bych našel pár pozitivních momentů, avšak výsledek je pro mne určitě jistým zklamáním. Nezbývá než zvednout hlavu vzhůru a zjistit, co udělat jinak, aby to příště bylo lepší.  :) Velká gratulace patří Pétě Kuříkové, která doběhla na skvělém 7. místě a tím se nominovala na říjnové MS na Novém Zélandu.

Konečně mám zase vlastní závodní kola

Po dlouhých tahanicích s italskou firmou Ambrosio můžu opět závodit na svých závodních kolech. V květnu se mi v karbonových ráfcích objevily drobné prasklinky. Po podrobnějším přezkoumání pana Kovaříka bylo navrženo, aby kola byla poslána do Itálie na reklamaci. Po necelých 3 měsících jsem se konečně dočkal. Reklamovaný model Ambrosio X-Carbo se již nevyrábí, a tak mi byla zaslána zbrusu nová, srovnatelná kola Ambrosio Power 38-58. Bohužel kvůli tomuto dlouhému procesu, jsem si přes sezónu musel kola půjčovat od svých přátel.

Děkuji tedy za pomoc Lukášovi Maiwaeldrovi, Kačce Dudkové, Přemkovi Švarcovi, Matěji Plzákovi a hlavně servisnímu týmu Kovarik.